Lucie Redlová

Od táboráku na táboře k táboráku na Szigetu

Dlouho se bránila nálepce folková písničkářka, ale po letech hraní s bigbítovější kapelou se vrací k sólovému hraní s kytarou a mandolínou a škatulky už neřeší…

Než se v legendárním valašsko-meziříčském M-klubu probojovala až na pódium, odpracovala si své v místní šatně, při trhání lístků během festivalu Valašský špalíček či v kanceláři nad smlouvami se zahraničními interprety.

Začínala v roce 2001 s mandolínou ve folklor-beatové kapele Docuku, se kterou vydala dvě alba (Meziřečí – 2004, Domrtě! – 2009).

Jelikož sama moc texty nepíše, pro své písně začala zhudebňovat texty svých přátel, zejména rusistky a překladatelky Radky Rubiliny (roz. Bzonkové).

V roce 2009 natočila album „První, poslední”, které produkoval irský rocker Steve Wall. Deska má poměrně subtilní aranže a základem tak zůstala hlavně kytara a zpěv Redlové. Na sklonku roku 2009 Lucie vytvořila doprovodnou kapelu Garde, pořídila si elektrickou kytaru a od čistého folku se pootočila směrem k bigbítu. S kapelou natočila ve studiu Ondřeje Ježka na jaře 2012 druhé album Křižovatka, které produkoval americký muzikant Tim Eriksen.

V roce 2013 spojila své síly s dalšími výraznými muzikantkami Beatou Bocek a Jitkou Šuranskou v projektu MDŽ – Muzikantky, dámy, ženy a čas od času s nimi sdílí pódium při společných koncertech nabitých energií, vytříbenou dramaturgií a arzenálem nástrojů.

Jinak v současnosti vystupuje zase nejvíce sólově (střídmě při tom také používá smyčkovací loop-station).

Odjakživa ráda hostuje a „kazí“ svou přítomností desky i koncerty různých spřízněných muzikantů – namátkou: Rauš, Žamboši (To se to hraje – 2006), Zhasni, Květy (V čajové konvici – 2011), Traband (Neslýchané – 2011), Hm…, David Stypka & Bandjeez, Glen Hansard

A co ten Sziget? V srpnu 2015 si s brněnskou písničkářkou Markétou Tulisovou díky hlasování fanoušků na Facebooku opravdu zahrály na Campfire stage na jednom z největších evropských festivalů v Budapešti…